POLDI OCEL

Společnost Poldina huť založil v roce 1889 Karl Wittgenstein, ředitel Pražské železářské společnosti a jeden z nejvlivnějších průmyslníků rakousko-uherské monarchie. Podnik pojmenoval po své manželce Leopoldině, přezdívané Poldi. Její profil s pěticípou hvězdou se stal světoznámým logem.

Poldi se specializovala na ušlechtilé oceli. Proslavila se výrobou nerezové oceli, součástí pro letecké motory a klikových hřídelí, které odebíraly i firmy jako Rolls-Royce nebo Bugatti. Za protektorátu došlo k přejmenování na Poldi Hütte Kladno.

Po druhé světové válce byla huť znárodněna a sloučena s dalšími provozy do gigantu SONP Kladno (Spojené ocelárny, národní podnik). Od roku 1976 nesl název POLDI - Spojené ocelárny. V době největšího rozkvětu v 80. letech zaměstnával celý hutní kolos přes 20 000 lidí a patřil k největším producentům oceli ve východním bloku. V roce 1989 byl transformován na státní podnik a po sametové revoluci dále na akciovou společnost POLDI Kladno, kterou později v kontroverzní privatizaci získala společnost Bohemia Art architekta Vladimíra Stehlíka. Současně došlo ke změně názvu na POLDI OCEL.

Firma provozovala z kladenského nádraží do svého areálu železniční vlečku, pro přepravu zaměstnanců používala vlastní autobusy. Na konci září 1992 byla silniční doprava vyčleněna v rámci holdingu Poldi, a. s. do společnosti SID Kladno, jejímž majitelem se v roce 1998 stala ESA Autodoprava, se kterou byla 31. 10. 2000 sloučena.

Kvůli nedostatku kapitálu a dluhům se huť dostala do vážných potíží a v roce 1995 byla zastavena výroba. Podnik se rozpadl na několik menších částí. Část areálu převzaly jiné firmy, např. Třinecké železárny, ale hlavní část pod značkou Poldi opakovaně končila v insolvenci. V roce 2019 areál v dražbě koupila společnost Opimo Trade. Většina historických budov byla zdemolována a areál se postupně mění v brownfield s novým využitím. citește mai mult