Stolichen metropoliten

Dopravce Stolichen metropoliten začal provozovat metro v hlavním městě Bulharska teprve v roce 1998 a to na lince 1 mezi stanicemi Slivnitsa a Konstantin Velichkov. Hned v roce 1999 se otevřela stanice Opalchenska a o rok později vedlejší Serdika. Po dalších třech letech se dočkala linka prodloužení i směrem od Slivnitsy na Obelyu. Od tohoto prodloužení se čekalo ale pouze 6 let a to na pokračování od Serdiky směrem k Sofijskému letišti, ke kterému se linka posunula o 6 stanic, definitivně se k němu dostala až v roce 2015 otevřením dvou stanic v roce 2012 a zbývajících čtyř v roce 2015. V tomto roce se taktéž otevřela větev na Business Park. Mezi tím vyrostla i linka 2, která v roce 2012 ze stanice Obelya vyráží přes centrum až do stanice James Bourchier a o tři roky později až na Vitoshu. Nejmladší linkou je ale linka 3, která se může nyní pyšnit 12 stanicemi přičemž byly otevřeny ve dvou etapách, v roce 2020 se poprvé cestující svezli po 8 stanic dlouhém úseku ze stanice Krasno Selo do nynejší stanice Hadzhi Dimitar, o půl roku později, v roce 2021 se otevřela i druhá část z Krasneho Sela až na Gornu banyu. V budoucnu se počítá s prodloužením téměř všech linek do všech částí města, nejviditelnější stavbou přelomu 2025/2026 je ale bez pochyby stavba stanice Pančo Vladigerov mezi Slivnitsou a Obelyou, kvůli které je právě mezi těmito stanicemi výluka a tím pádem chybí řetězení spojů linek 2 a 4. Linka 4 je tu s námi od roku 2015, od otevření rozvětvení na Letiště a Business Park proto, aby se lidé vyznali snáze v konečné vlaku, kvůli výluce je ale směrem na Slivnitsu linka sjednocena pod číslo 1 právě kvůli stejné konečné Slivnitsa. Vozový park je v sofijském metru rozmanitý, linku 1, 2 a 4, které jsou vzájemně propojeny v minulosti brázdily hlavně vozy 81-71, které se podobají vozům, které jsme mohli znát i z pražského provedení avšak v Sofii jezdily v odlišné, pouze čtyřvozové soupravě. V přelomu druhého desetiletí tohoto století se však, až na čtyři soupravy, rozhodl dopravní podnik pro rekonstrukci vozidel v Mitiščínském strojírenském závodě a vznikly tak vozy 81-71K, které zde jezdí dodnes. Nad čtyřmi soupravami, které rekonstuované nebyly se ale schylují mračna v souvislosti s dodávkami nových čtyřvozových souprav od plzeňské Škody Transportation, které se do provozu poprvé podívaly v květnu 2026. Posledním nejmenovaným typem na této dvojlince, chcete-li trojlince, jsou vozy 81-74, takzvané rusiče, které pocházejí od stejného výrobce jako dřívější 81-71, ruského Mytiščínského strojírenského závodu, jezdí zde ve trojvozových soupravách, avšak jeden vůz se skládá se dvou vagonů spojených kloubem, kterým lze do druhé části přecházet. Ty zde jezdí ve dvou variantách, avšak okem nerozpoznatelných, 81-74 a 71-74B. Na lince 3 jsou k vidění pouze vozy rakouského Siemensu typu Inspiro, které jezdí ve trojvozových soupravách. Depa můžeme v síti nalézt dvě, pro staré linky 1, 2 a 4 je zde depo Obelya a pro linku 3 je moderní depo Zemliane. citește mai mult